Po absolvování plzeňské konzervatoře v oboru hry na housle byl přijat v roce 1985 do pěveckého oddělení Hudební akademie v Sofii, do třídy profesora Čavdara Chadžieva, kde po 6 letech získal magisterský titul. Již během studií mu bylo nabídnuto tehdejším uměleckým šéfem hostování na scéně Státní opery v Sofii (debutoval jako princ Tarquinius v Brittenově Zneuctění Lukrécie, následovaly titulní role v operách Don Giovanni a Eugen Oněgin). Důležitá je i zmínka o zdejším účinkování na mezinárodních festivalech.

Po ukončení studií přijal své první angažmá v Banské Bystrici, odkud po půlročním působení přešel do Komorní opery (pozdější Opery Mozart) v Praze. V roce 1994 přijal hostování v plzeňské opeře (Piková dáma-Tomskij, Faust a Markétka-Valentin, Don Giovanni-Don Giovanni, Fidelio-Don Pizarro, Enrico Asthon – Lucia di Lammermoor). V roce 1995 byl po úspěšném debutu ve Státní opeře Praha rolí Guglielma v Così fan tutte angažován jako sólista. Následoval další úspěšný debut, tentokrát v Národním divadle, kde si rolí Figara v Lazebníku sevillském zajistil místo sólisty. Od roku 1997 se Národní divadlo stalo jeho domovskou scénou a do dnešní doby zde nastudoval desítky rolí domácího i světového repertoáru. Jmenujme alespoň: Don Giovanni-Don Giovanni, Eugen Oněgin-Evžen Oněgin, Gérmont – La Traviata, Escamillo – Carmen, hrabě Almaviva – Figarova svatba, Bohuš-Jakobín, Michonet – Adriana Lecouvreur, Orfeo – Orfeo ed Euridice, Kalina – Tajemství, Sharpless – Madame Butterfly, Gérard – Andrea Chénier, Don Hrabal. S Národním divadlem a Státní operou Praha absolvoval řadu zahraničních zájezdů (Japonsko, Hongkong, Korea, Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Austrálie, Kanárské ostrovy). Na zájezdě opery ND do Španělska (Madrid-Teatro Real) vystoupil v Janáčkově opeře “Osud” (role Vervy) v inscenačním ztvárnění Roberta Wilsona a v italské Ravenně jako Don Giovanni. S Janáčkovou operou Brno poprvé spolupracoval v roce 2004 na inscenaci Smetanových Braniborů v Čechách. Pak následovala Carmen, Sen noci svatojánské, Příhody lišky Bystroušky, Osud, Popelka, Výlety páně Broučkovy aj. Kromě brněnské operní scény byl hostem i na dalších mimopražských jevištích (Plzeň, Liberec, Ostrava, Opava). Od roku 2001 je stálým hostem originální scény divadla Ypsilon, kde ztvárnil již několik divadelních rolí.

Doménou tohoto pěvce není jen operní svět, ale i komorní písňová tvorba. V roce 1993 a 1994 absolvoval interpretační kurzy u světoznámého pěvce Petra Schreiera v Piešťanech, který ho ujistil, že jeho interpretace písní je výjimečná. Především písně německých romantických autorů jako F. Schubert, R. Schumann,J. Brahms, H.Wolf a „Biblické písně“ Antonína Dvořáka se staly jeho srdeční záležitostí.

Roman Janál s úspěchem vystupuje na domácích i zahraničních festivalech: Pražské jaro, Pražský podzim, Smetanova Litomyšl, Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově, Janáčkův máj, Hudební festival Znojmo, Svatováclavský hudební festival, Festival Pontes, Česko-saský festival, Bratislavské hudební slavnosti, Dny B. Martinů v Londýně s Jiřím Bělohlávkem a orchestrem BBC, Europalia Brusel, Festival B. Martinů v Amsterdamu a Utrechtu za vedení Ch.Hogwooda, Concertus Moraviae (MHF), Rok České Hudby – “České sny” (Španělsko a Česká republika). Pravidelně účinkuje s domácími i zahraničními hudebními tělesy – FOK, Česká filharmonie, SOČR, PKF aj. Pod vedením Jiřího Bělohlávka vystoupil s PKF v Japonsku, Francii, Španělsku, Švýcarsku a Rakousku. Dále spolupracoval se soubory jako Virtuosi di Praga, Orchestr Berg, Pražský komorní orchestr, Pražský komorní sbor, Český filharmonický sbor Brno, Pražský filharmonický sbor, Kühnův smíšený a Kühnův dětský sbor. Je také významným interpretem barokního repertoáru, na němž spolupracoval s nejlepšími tuzemskými tělesy jako: Collegium 1704, Musica Florea, Collegium Marianum a Barocco sempre giovane. Jeho další posun v operním repertoáru rozvinula spolupráce s předními světovými operními dirigenty jako Caspar Richter, John Fiore, Hilllary Griffiths, Jan Latham Koenig a Christopher Hogwood. 

Tento vynikající umělec od roku 1984 spolupracuje pravidelně s Českým rozhlasem, kde natočil řadu kompaktních disků operních árií i písňových cyklů, a to nejen klasického světového repertoáru, ale i současných českých skladatelů (J. Teml, J. Krček, O. Kukal, Z. Lukáše, P. Ebena, K. Pexidr, J. Klusák, Z. Šesták, L. Hurník, J. Pavlica, L. Sluka, J. Hanuš, Z. Zahradník, J. Filas). Vydal též CD u nahrávacích firem: Deutsche grammophon, Naxos, Orfeo, Multisonic, Radioservis, Supraphon, Arcodiva. Jeho profilová CD: „Operní árie“ (SOČR, dir. Ondřej Kukal/Radioservis), „Gypsy Melodies“ (klavír – Karel Košárek /Supraphon), „Winterreise“ (klavír – Norbert Heller /Radioservis), „Výlety páně Broučkovy“ s Jiřím Bělohlávkem (Deutsche grammophone) a další CD Supraphonu s díly Bohuslava Martinů (“Slzy nože”, “Hlas lesa”) a operním kompletem Antonína Dvořáka (“Tvrdé palice”) si získaly zaslouženou pozornost hudební veřejnosti i tisku. Spolupráce Romana Janála s Českou televizí (od r. 1997) dala vzniknout filmovým verzím oper Josefa Berga „Návrat Odysseův do vlasti“ a „Evropská turistika“. S touto institucí spolupracoval také na filmovém ztvárnění děl „Slzy nože“ a „Hlas lesa“ Bohuslava Martinů.

V listopadu 1995 se stal absolutním vítězem Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Později byl do této soutěže pozván jako člen poroty a zároveň se stal čestným členem Mezinárodního pěveckého centra výše uvedené soutěže. Již řadu let je předsedou poroty Duškovy pěvecké soutěže. Byl také úspěšným lektorem v řadě interpretačních pěveckých seminářů v rámci České republiky a po deseti letech pedagogického působení na Pražské konzervatoři pokračoval jako pedagog na Akademii múzických umění v Praze a Mezinárodní konzervatoři v Praze.

Roman Janál je držitelem prestižní Ceny Thálie za rok 1999, za roli Polluxe v inscenaci Rameauvy opery „Castor a Pollux“ v Národním divadle a v roce 2019 obdržel v širší nominaci mimořádnou cenu Thálie za interpretační výkon titulní role v opeře Miloše Štědroně „Don Hrabal“.